Zákon 480/2004 Sb.
Základní myšlenkou zákona č. 480/2004 Sb. je posílení ochrany soukromí uživatele služby informační společnosti, kterým může být každá fyzická nebo právnická osoba. Zřejmá je snaha zákonodárce docílit, aby uživatel nemusel vydávat žádné náklady na jemu doručená obchodní sdělení posílaná elektronickou poštou, která si nevyžádal a která jej ve svém důsledku obtěžují. V této souvislosti není důležitá forma elektronické komunikace.
Pojem šíření obchodních sdělení se podle směrnice č. 2000/31/ES stejně jako podle zákona č. 480/2004 Sb. vztahuje na všechny formy sdělení určené k přímé či nepřímé podpoře zboží nebo služeb (i školení, placené informace apod.) konkrétního subjektu, tedy i nabídky bezplatných služeb, pokud tento subjekt je tzv. ekonomickým subjektem, tedy subjektem vykonávajícím podnikatelskou činnost (tímto se ze zákona vylučují všechny nepodnikatelské aktivity ekonomických subjektů, jako je podpůrná nadační nebo charitativní činnost). Zákon se nevztahuje na uskutečňování přímých kontaktů mezi uživateli elektronické pošty navzájem, ať již formou zprávy textové, hlasové, zvukové nebo obrazové, pokud je uskutečňována mimo rámec jejich obchodní nebo profesní činnosti. Stejně tak se zákon nevztahuje na šíření televizního ani rozhlasového vysílání, ale naopak se zákon vztahuje na službu, kterou je například video na přání.
Zákon č. 480/2004 Sb., upravuje také podmínky výkonu tzv. regulované činnosti, ale to spíše s ohledem na formu této činnosti - nabídky zboží nebo služby, která je součástí služby informační společnosti s očekáváním jistých samoregulačních vlivů jednotlivých profesních sdružení nebo profesních komor zřízených zákonem, kterým je také současně svěřena kompetence dozorového subjektu.